Sociální oblast

Informace o nároku příspěvku na péči - nové komentáře

Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách

Komu je určen příspěvek na péči?

Příspěvek na péči bude náležet těm lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Péčí o vlastní osobu se rozumí především takové denní úkony, které se týkají zajištění či příjímání stravy, osobní hygieny, oblékání a pohybu. Soběstačností se rozumí úkony, které umožňují účastnit se sociálního života, tj. např. schopnost komunikovat, nakládat s penězi či předměty osobní potřeby, obstarat si osobní záležitosti, uvařit si, vyprat a uklidit. Příspěvek náleží osobě, o kterou má být pečováno, nikoliv osobě, která péči zajišťuje. Příspěvek na péči nemůže být přiznán dítěti, které je mladší než jeden rok. Schopnost zvládnout péči o vlastní osobu a být soběstačný je u každého člověka různá, proto zákon rozeznává čtyři stupnězávislosti na pomoci jiné osoby, a to od mírné závislosti až po závislost úplnou. Těmto stupňům následně odpovídá také výše příspěvku v korunách.

Na základě tohoto dotazníku, budou sociální pracovnice posuzovat postižení celiaků:

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 505/2006 Sb.

Činnosti pro hodnocení schopnosti zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti a odchylný způsob hodnocení těchto úkonů u osob do 18 let věku

I. Úkony péče o vlastní osobu

a) příprava stravy:

1. rozlišení jednotlivých druhů potravin a nápojů,

2. výběr nápojů,

3. výběr jednoduchých hotových potravin podle potřeby a účelu,

4. vybalení potravin,

5. otevírání nápojů;

u osob do 5 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

b) podávání a porcování stravy:

1. podávání stravy v obvyklém denním režimu,

2. schopnost dát stravu na talíř nebo misku a jejich přenesení,

3. rozdělení stravy na menší kousky za používání alespoň lžíce,

4. míchání, lití tekutin,

5. uchopení nádoby s nápojem,

6. spolehlivé a bezpečné přenesení nápoje, lahve, šálku nebo jiné nádoby;

u osob do 3 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

c) přijímání stravy, dodržování pitného režimu:

1. přenesení stravy k ústům alespoň lžící,

2. přenesení nápoje k ústům,

3. konzumace stravy a nápojů obvyklým způsobem;

d) mytí těla:

1. umytí rukou, obličeje,

2. utírání se;

u osob do 3 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

e) koupání nebo sprchování:

1. provedení celkové hygieny, včetně vlasů,

2. péče o pokožku;

u osob do 6 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení:

1. čištění zubů nebo zubní protézy,

2. česání vlasů,

3. čištění nehtů, stříhání nebo opilování nehtů,

4. holení;

u osob do 3 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnostech uvedených

v bodech 2 až 4;

u osob do 15 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnostech uvedených

v bodě 4;

g) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny:

1. regulace vyprazdňování moče a stolice,

2. zaujetí vhodné polohy při výkonu fyziologické potřeby,

3. manipulace s oděvem před a po vyprázdnění,

4. očista po provedení fyziologické potřeby,

5. vyhledání WC;

u osob do 3 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

h) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh:

1. změna polohy těla z polohy v leže do polohy v sedě nebo ve stoji a opačně, popřípadě s přidržováním nebo s oporou,

2. změna polohy ze sedu a do sedu,

3. změna polohy z boku na bok;

i) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě:

1. schopnost vydržet v poloze v sedě po dobu alespoň 30 minut,

2. udržování polohy těla v požadované poloze při delším sezení;

j) stání, schopnost vydržet stát:

1. stání, popřípadě s přidržováním nebo s oporou o kompenzační pomůcku,

2. setrvání ve stoji, popřípadě s přidržováním nebo s oporou po dobu alespoň 10 minut;

u osob do 2 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnosti uvedené v bodě 2;

k) přemisťování předmětů denní potřeby:

1. vykonávání koordinovaných činností při manipulaci s předměty,

2. rozlišení předmětů,

3. uchopení předmětu rukou nebo oběma rukama,

4. zdvihnutí předmětu ze stolu, ze země,

5. přenášení předmětu z jednoho místa na druhé,

6. vyhledání a rozeznání předmětů;

u osob do 2 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnostech uvedených v bodech 1, 2 a 4 až 6;

l) chůze po rovině:

1. chůze, popřípadě s použitím kompenzačních pomůcek krok za krokem,

2. chůze v bytě,

3. chůze v bezprostředním okolí bydliště,

4. udržení požadovaného směru chůze,

5. chůze okolo překážek;

u osob do 2 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

m) chůze po schodech nahoru a dolů:

chůze po stupních směrem nahoru a dolů, popřípadě s použitím opory o horní končetiny nebo kompenzační pomůcky;

u osob do 2 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

n) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení:

1. výběr oblečení odpovídajícího situaci, prostředí a klimatickým podmínkám,

2. rozeznání jednotlivých částí oblečení,

3. vrstvení oblečení ve správném pořadí;

u osob do 6 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání:

1. oblékání spodního a vrchního oděvu na různé části těla,

2. obutí vhodné obuvi,

3. svlékání oděvu z horní a dolní části těla,

4. zouvání;

u osob do 3 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

p) orientace v přirozeném prostředí:

1. orientování se v prostoru bytu, popřípadě i s použitím kompenzační pomůcky,

2. orientování se v okolí domu, školy nebo školského zařízení, popřípadě i s použitím kompenzační pomůcky,

3. poznávání blízkých osob,

4. opuštění bytu nebo zařízení, ve kterém je osoba ubytována,

5. opětovný návrat do bytu nebo do zařízení, ve kterém je osoba ubytována,

6. rozlišování zvuků a jejich směru;

u osob do 2 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnostech uvedených

v bodech 1, 2, 4 a 5;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnostech uvedených

v bodech 2, 4 a 5;

q) provedení si jednoduchého ošetření:

1. ošetření kůže,

2. výměna jednoduché pomůcky nebo zdravotnického prostředku,

3. přiložení ortézy nebo protézy,

4. dodržování diety,

5. provádění cvičení,

6. měření tělesné teploty,

7. vyhledání nebo přivolání pomoci;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

r) dodržování léčebného režimu:

1. dodržování pokynů ošetřujícího lékaře,

2. příprava léků, rozpoznání správného léku,

3. pravidelné užívání léků,

4. aplikace podkožních injekcí,

5. provádění inhalací, převazů,

6. rehabilitace;

u osob do7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

II. Úkony soběstačnosti

a) komunikace slovní, písemná, neverbální:

1. přijímání a vytváření smysluplných mluvených zpráv a srozumitelné řeči s použitím kompenzačních pomůcek, například naslouchadel,

2. přijímání a vytváření smysluplných písemných zpráv, popřípadě s použitím kompenzační pomůcky, například brýlí,

3. pochopení významu a obsahu přijímaných a sdělovaných zpráv a informací,

4. komunikace prostřednictvím gest a zvuků;

u osob do 2 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnostech uvedených

v bodech 1 až 3;

u osob do 8 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnostech uvedených

v bodě 2;

b) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí:

1. rozlišování známých osob a cizích osob,

2. znalost hodin,

3. rozlišení denní doby,

4. orientování se v místě bydliště, prostředí školy nebo zaměstnání,

5. zvládání pouličního provozu,

6. dosažení cíle své cesty,

7. rozlišení zvuků mimo přirozené prostředí;

u osob do 3 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnostech uvedených

v bodech 2 a 4 až 6;

c) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi:

1. znalost hodnoty peněz,

2. rozpoznání hodnoty jednotlivých bankovek a mincí,

3. rozlišení hodnoty věcí;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

d) obstarávání osobních záležitostí:

1. styk a jednání se školou, zájmovými organizacemi,

2. jednání se zaměstnavatelem, orgány veřejné moci, zdravotnickými zařízeními, bankou,

3. obstarání si služeb,

4. rozlišení a vyplnění dokumentů a tiskopisů;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

u osob do 15 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnostech uvedených

v bodech 2 až 4;

e) uspořádání času, plánování života:

1. dodržování denního a nočního režimu,

2. plánování a uspořádání osobních aktivit během dne a během týdne,

3. rozdělení času na pracovní a domácí aktivity a na volný čas,

4. využití času podle potřeb a zájmů;

u osob do 3 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

u osob do7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnostech uvedených

v bodech 2 a 3;

f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku:

1. předškolní vzdělávání a výchova, školní vzdělávání a výchova, získávání nových dovedností,

2. mimopracovní aktivity podle zájmů a místních možností, zejména hry, sport, kultura,

rekreace,

3. vstupování do vztahů a udržování vztahů s jinými osobami podle potřeb a zájmů;

u osob do 3 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

g) obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování):

1. plánování nákupu,

2. vyhledání příslušného obchodu,

3. výběr zboží,

4. zaplacení nákupu,

5. přinesení běžného nákupu,

6. uložení nákupu;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

h) vaření, ohřívání jednoduchého jídla:

1. sestavení plánu jídla,

2. očištění a nakrájení potřebných surovin,

3. dávkování surovin a přísad,

4. vlastní příprava jednoduchého teplého jídla s malým počtem surovin a přísad, na

jehož úpravu jsou potřebné jednoduché postupy za použití spotřebiče;

u osob do 15 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

i) mytí nádobí:

1. umytí a osušení nádobí,

2. uložení použitého nádobí na vyhrazené místo;

u osob do 10 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

j) běžný úklid v domácnosti:

mechanická nebo přístrojová suchá a mokrá očista povrchů, nábytku, podlahy v bytě;

u osob do 12 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

k) péče o prádlo:

1. třídění prádla na čisté a špinavé,

2. skládání prádla,

3. ukládání prádla na vyhrazené místo,

4. drobné opravy prádla, například přišití knoflíku;

u osob do 10 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

l) přepírání drobného prádla:

1. rozlišení jednotlivých druhů prádla,

2. praní drobného prádla v ruce,

3. sušení prádla;

u osob do 10 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

m) péče o lůžko:

1. ustlání, rozestlání lůžka,

2. výměna lůžkovin;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

u osob do 15 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při činnosti uvedené

v bodě 2;

n) obsluha běžných domácích spotřebičů:

1. zapnutí, vypnutí běžných domácích spotřebičů, například rozhlasu, televize, ledničky, varné konvice, mikrovlnné trouby,

2. telefonování;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

o) manipulace s kohouty a vypínači:

1. ovládání manipulace s kohouty a vypínači,

2. rozlišení kohoutů a vypínačů,

3. ruční ovládání vodovodních kohoutů a elektrických vypínačů;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

p) manipulace se zámky, otevírání , zavírání oken a dveří:

1. zamykání a odemykání dveří,

2. ovládání klik, otevíracích a zavíracích mechanismů u oken;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

q) udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady:

1. udržování vybavení domácnosti v čistotě,

2. třídění odpadů,

3. vynášení odpadů na vyhrazené místo;

u osob do 7 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu;

r) další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti:

1. obsluha topení,

2. praní prádla,

3. žehlení prádla;

u osob do 15 let věku se nepřihlíží k potřebě pomoci a dohledu při úkonu.

Kam se obrátit s žádostí o příspěvek na péči?

O příspěvek bude možné požádat na obecním úřadu obce s rozšířenou působností, tzv. obce III. typu, v jejímž spádovém území má žadatel trvalý nebo hlášený pobyt. Obcí s rozšířenou působností je v ČR 205 a v rámci hlavního města Prahy je to pak 22 městských částí. Základní informaci o tom, kde požádat jistěbudou schopni podat na každé obci v ČR. Tuto informaci rovněž poskytne každý poskytovatel sociálních služeb.

Kdy bude možné nejdříve podat žádost o příspěvek na péči?

Žádost o příspěvek lze podat nejdříve k 1. lednu respektive 2. lednu 2007. Řízení o příspěvku by nemělo obecně trvat déle než 90 dní. Příspěvek bude tedy oprávněným příjemcům vyplacen pravděpodobně nejpozději v březnu až dubnu, a to zpětně až k datu (měsíci) podání žádosti. V současné době je vypláceno lidem, kteří potřebují pomoc jiné osoby tzv. zvýšení důchodu pro bezmocnost a osobám, které o ně pečují, je vyplácen příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. V těchto případech bude příspěvek na péči přináležet ze zákona bez nutnosti podat žádost a bude vyplacen již v lednu 2007. (blíže vysvětleno u otázky týkající se změn od 1. ledna 2007)

Jakou hodnotu má příspěvek na péči a bude se jeho hodnota nějak měnit?

Výše příspěvku na péči je stanovena ve čtyřech stupních odpovídajících stupni závislosti osoby a dále jsou rozdílně stanoveny výše příspěvku pro děti do 18ti let a pro dospělé. Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc

a) 3 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),

b) 5 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),

c) 9 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),

d) 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc

a) 2 000 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost),

b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost),

c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost),

d) 11 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost).

Vyšší částka příspěvku na péči pro děti je dána zejména tím, že děti nemají obvykle svůj vlastní příjem (mzda, plat, důchod či jiné příjmy) a současně má motivovat rodiny k tomu, aby děti zůstávaly v domácí péči. Výše příspěvku na péči je v zákoně stanovena v pevných nominálních hodnotách, ale zákon také ukládá vládě, aby v případě, že dojde ke zvýšení indexu spotřebitelských cen v oblasti sociální péče alespoň o 5%, nominální hodnoty příspěvku zvýšila.

Jakým procedurám je nutné se podrobit k získání příspěvku?

Tomu, aby člověku vznikl nárok na příspěvek na péči a jeho výplatu, předchází poměrně složitá procedura. Složitost tohoto procesu však bude náročná spíše pro orgány veřejné správy. Člověk žadatel o příspěvek samozřejmě také musí dodržet některé povinnosti, respektive podrobit se některým procedurám. V prvé řadě musí správně podat žádost o příspěvek na péči a uvést všechny požadované povinné informace, tj. kromě osobních údajůtaké údaje o tom, jakým způsobem má být příspěvek vyplácen a údaje o tom, kdo bude potřebnou péči zajišťovat (je-li to již známo). Žádost podává přímo žadatel nebo jeho zástupce. Existuje také situace, že žadatel není schopen sám žádost podat a zástupce nemá, v tomto případě se řízení příspěvku zahajuje z moci úřední, a to obecním úřadem obce III. typu. Následuje proces posouzení stupně závislosti na pomoci jiné osoby, který zahajuje sociální pracovník místně příslušného obecního úřadu. Tento pracovník provede i sociální šetření v přirozeném sociálním prostředí žadatele. Žadatel je povinen podrobit se tomuto sociálnímu šetření. Účelem sociálního šetření je objektivnězjistit životní podmínky žadatele a jeho schopnost zvládat péči o vlastní osobu a být soběstačným v přirozeném sociálním prostředí, tj. v místě, kde žije. Po provedení sociálního šetření se žádostí o příspěvek zabývá posudkový lékař úřadu práce, který hodnotí funkční dopady zdravotního stavu na schopnost žadatele pečovat o sebe a být soběstačným a vychází přitom z výsledku sociálního šetření. Lékař úřadu práce si může pro tyto účely vyžádat specializované vyšetření nebo vyšetření provést sám. V těchto případech je žadatel povinen podrobit se těmto vyšetřením. Pokud se žadatel odmítne podrobit některé z výše uvedených procedur, tj. nedá písemné svolení nebo neumožní provedení sociálního či zdravotního posouzení, pak ztrácí možnost získat příspěvek na péči. Sociální šetření bude prováděno sociálními pracovníky, kteří díky svým pracovním dovednostem metodám sociální práce dokáží provést toto šetření šetrně s ohledem na lidská práva, ochranu osobních údajů a lidskou důstojnost, přičemž šetření bude prováděno v rozsahu maximálně několika málo hodin. Taktéž posouzení posudkovým lékařem úřadu práce bude velmi šetrné k žadateli a v drtivé většiněpřípadů bude posudkový lékař vycházet především z písemné dokumentace, kterou mu poskytne ošetřující lékař a v případě nutnosti provedení vlastního vyšetření navštíví žadatele v jeho přirozenémsociálním prostředí. O tom, zda bude příspěvek přiznán či nikoliv, rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který má tedy k objektivnímu rozhodnutí k dispozici subjektivní zhodnocení situace žadatelem, výsledek sociálního šetření a posudek lékaře úřadu práce. Obecní úřad rozhoduje ve správním řízení. Rozhodnutí o příspěvku na péči je doručeno žadateli a v případě, že je pozitivní, je žadatel (nyní již příjemce příspěvku) povinen obecnímu úřadu do 15ti dnů písemně ohlásit jakým způsobem mu bude péče zajištěna, pokud tak již neučinil při podání žádosti.

Jakým způsobem bude příspěvek na péči vyplácen?

Zákon umožňuje obecnímu úřadu obce III. typu vyplácet příspěvek v hotovosti (tj. i poštovní poukázkou) nebo bezhotovostně na účet, který příjemce určí. Příspěvek bude vyplácen v české měně. Měsíční výplata příspěvku proběhne v měsíci, za který náleží.

Od kdy bude příspěvek na péči vyplácen?

Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku. Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku. Bude tedy obvyklé, že první výplata příspěvku bude zahrnovat výplatu příspěvku i za období, ve kterém probíhalo správní řízení o posouzení nároku na příspěvek. Tato doba se bude obvykle pohybovat v rozmezí 2 až 3 měsíců. Pokud tedy bude podána žádost např. 10. ledna, je pravděpodobné, že první výplata příspěvku proběhne v březnu či dubnu. Výplata příspěvku v tom případě bude zahrnovat příspěvky za všechny měsíce počínaje kalendářním měsícem, ve kterém byla podána žádost.

Na co mohu příspěvek na péči použít?

Příspěvek lze použít pouze na ty výdaje, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory osobě, která je závislá na péči jiné osoby. Může být tedy spotřebován jako úhrada za péči, kterou zajišťuje poskytovatel sociální služby a samozřejmě také na výdaje, které vzniknou pečující osobě, tj. rodinnému příslušníkovi či jiné osobě, která není poskytovatelem sociální služby. Dá se také předpokládat, že oba výše uvedené způsoby bude příjemce kombinovat dle vlastní potřeby a dle individuálně zvoleného způsobu zajištění péče.

Je příspěvek na péči považován za příjem?

Nikoliv. Podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, se příspěvek na péči nepovažuje za příjem, a to jak vpřípadě samotného příjemce příspěvku, tak i v případech, kdy je hodnocena příjmová situace osob, které o příjemce příspěvku pečují. To se týká nároků v různých oblastech, kdy se pro účely zjištění příjmu osoby postupuje podle zákona o životním a existenčním minimu. Jedná se např. o nároky na dávky pomoci v hmotné nouzi. Při poskytování sociálních služeb se podle zákona o životním a existenčním minimu postupuje při zjišťování příjmu pro účely úhrady za pobytové sociální služby.

Pokud mi bude příspěvek na péči přiznán, budu dostávat peníze, nebo nějaké poukázky?

Osobě, které vznikne nárok na výplatu příspěvku, bude příspěvek vyplácen v české měně, tedy v korunách a to způsobem, který osoba určí. Může být vyplácen v hotovosti či bezhotovostně na účet. V případě osob, které nejsou způsobilé k právním úkonům, je příspěvek vyplácen jejich zástupcům (rodič, opatrovník, jiný zákonný zástupce).

V jakém postavení bude můj rodinný příslušník nebo jiná osoba, která mi bude poskytovat péči?

Jak již bylo uvedeno výše je příjemcem příspěvku vždy osoba, která potřebuje péči. Ovšem samotné využívání příspěvku může být zvoleno takové, že fakticky jeho hodnotu spotřebovává osoba, která péči zajišťuje, tj. rodinný příslušník, jiná blízká osoba nebo i jiná osoba, která je schopna tuto péči zajistit (např. soused). V tomto případě je nezbytné, aby příjemce příspěvku tuto skutečnost jednoznačně písemně oznámil obecnímu úřadu, který příspěvek vyplácí, a to buď v žádosti o příspěvek nebo do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o příspěvku. Osoba, která je příjemcem označena, že bude zabezpečovat péči, si pak může od příslušného obecního úřadu vyžádat potvrzení o této skutečnosti. Potvrzení může uplatnit vůči příslušné okresní správě sociálního zabezpečení pro účely zápočtu doby péče jako náhradní doby pro účely výpočtu důchodu a vůči příslušné pobočce zdravotní pojišťovny pro účely uznání statutu tzv. státního pojištěnce, kdy zdravotní pojištění hradí za osobu stát. Česká správa sociálního zabezpečení í hodnotí, zda uzná rozsah péče tak, aby byla doba péče započítána jako náhradní doba pro účely důchodového pojištění. To vše platí v případě, že osoba se neúčastní jiným způsobem na sociálním a zdravotním pojištění (je zaměstnána, evidována na úřadu práce, účastní se pojištění jako osoba samostatně výdělečněčinná, nebo již pobírá starobní či invalidní důchod). Pozor, příspěvek na péči není považován za příjem a tudíž nelze předpokládat, že z jeho hodnoty pak bude vypočítáván důchod.

Kolik osob může pečovat o jednotlivce?

Je zde stanoveno nějaké omezení? Počet osob není zákonem omezen. Současně je potřeba mít na paměti, že z hlediska účasti na důchodovém pojištění se uznává vždy jen jedna osoba, která zabezpečuje péči.

Bude někdo kontrolovat, jak je příspěvek využíván?

Kontrolu způsobu využívání příspěvku na péči budou vykonávat pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností (tzv. obce III.). Tuto činnost provádějí obce v přenesené působnosti. Způsob provádění kontrol bude rozpracován v metodice, kterou vydá Ministerstvo práce a sociálních věcí na podzim 2006. V rámci sociálního šetření může sociální pracovník identifikovat rizikové faktory, které by následně měly být hlavním kritériem pro plánování a výkon následné kontrolní činnosti. Doporučujeme, aby si odborný útvar obce, který bude pověřen touto kontrolní činností, zpracoval tzv. plán kontrolní činnosti, který obsahuje především kritéria, podle kterých je vybírán kontrolní vzorek pro dané období. Útvar obecního úřadu, který bude pověřen kontrolou, by měl být ten, jenž provedl primární sociální šetření a prováděl řízení o přiznání příspěvku na péči. Rozsah kontrolního vzorku může být různý, přesto doporučujeme, aby se zaměřil na identifikované rizikové kauzy v plném rozsahu a byl doplněn o reprezentativní vzorek ostatních případů. Například je možné vybrat vzorek proporčně podle výše příspěvku nebo podle způsobu jeho využívání (v pobytové službě, terénní službě, osobou blízkou apod.). Z každé kontroly bude nezbytné provést záznam, přičemž náležitosti tohoto záznamu budou rozpracovány v rámci již avizované metodiky. Významným pomocníkem jistěbude informační systém o příspěvku na péči, jehož funkce a rozsah je rozpracován v rámci otázky, která se věnuje podrobně informačním systémům. Samotní uživatelé příspěvku na péči se kontrol nemusí obávat, a to zejména v případech, kdy je budou provádět sociální pracovníci. V tomto případě je kontrola více metodou sociální práce, nežli kontrolou. Sociální pracovník může aktivně působit na řešení identifikovaných rizikových faktorů tak, aby selháním ve využívání příspěvku nedošlo. V případech, kdy je příspěvek využíván jako úhrada za péči poskytovateli sociálních služeb, je kontrola prováděna také v rámci inspekce sociálních služeb, tj. v případech, kdy je kontrolováno dodržování povinností poskytovatele podle zákona o sociálních službách.

Jak bude postupováno, pokud se při kontrole zjistí, že je příspěvek zneužíván či používán nesprávně?

Zneužitím či nesprávným použitím příspěvku na péči se rozumí nedodržení povinností příjemce příspěvku, které se týkají zjištění či ověření skutečností, na jejichž základě je rozhodováno o příspěvku. Jedná se o povinnost podrobit se sociálnímu šetření a zdravotnímu vyšetření, dále pak poskytnutí údajů potřebných k přiznání příspěvku, a to i v případě jakýchkoliv důležitých změn. Ovšem nejzávažnějším porušením povinností příjemce příspěvku je situace, kdy příspěvek zjevně není používán na zajištění potřebné pomoci. Pokud se na základě kontroly nebo jiným způsobem zjistí, že je příspěvek na péči zneužíván nebo používán v rozporu se stanoveným účelem, upravuje zákon v zásaděčtyři možnosti: výplata příspěvku může být zastavena, , obecní úřad může ustanovit tzv. zvláštního příjemce příspěvku příspěvek může být nepřiznán nebo " odňat. Jedná se samozřejmě o mezní řešení, kterým by měla předcházet sociální práce s příjemcem příspěvku či s jeho rodinou a osobami blízkými s cílem napravit vzniklou situaci a chránit zájmy osoby, která je na péči závislá.

Co to je zvláštní příjemce příspěvku na péči?

Zvláštním příjemcem příspěvku je fyzická osoba, která je ustanovena místně příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností, aby zajistila správné použití příspěvku na péči. Za zvláštního příjemce nelze ustanovit osobu, která s tím nesouhlasí nebo je v konfliktu zájmů s osobou, které je příspěvek přiznán. Zvláštní příjemce je ustanovován ve dvou případech. Prvním případem je situace, kdy osoba není nijak omezena na způsobilosti k právním úkonům, ale s ohledem objektivní skutečnosti nemůže příspěvek přijímat například z důvodu vážné nemoci. Druhým případem je situace, kdy z různých důvodů dochází ke zneužití příspěvku na péči či k jeho nesprávnému používání. Fakticky mohou nastat dvěsituace, a to jednak nesprávné jednání samotného příjemce nebo nesprávné jednání osob, které o něj mají pečovat. Ve všech případech je potřeba nalézt vhodnou osobu, která bude příspěvek používat ve prospěch člověka, o kterého má být pečováno. Současně, pokud je to možné a vhodné, postupuje zvláštní příjemce podle pokynů příjemce příspěvku. Za zvláštního příjemce nejsou považování zákonní zástupci osoby nebo jiné osoby, kterým bylarozhodnutím příslušného orgánu osoba svěřena do péče. Může nastat situace, kdy nebude možné nalézt v sociálním prostředí příjemce vhodného člověka, který výše uvedené úkoly zvládne. V těchto případech je vhodné oslovit zástupce obecních samospráv nebo organizací, které se zabývají humanitární činností.

Jaké změny nastanou s účinností zákona pro osoby, které pobírají zvýšení důchodu pro bezmocnost, respektive příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu?

V současné době existuje několik modelů pobírání zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu (dále jen PPOB). Se všemi těmito způsoby se zákon o sociálních službách vypořádává v přechodných ustanoveních. Jedná se zejména o následující modely:

Příjemci zvýšení důchodu pro bezmocnost (dále jen bezmocnost), bude náležet příspěvek na péči v té výši, která odpovídá dosavadnímu stupni bezmocnosti tj. při částečné bezmocnosti příspěvek ve výši I. stupně závislosti, při převážné bezmocnosti příspěvek ve výši II. stupně závislosti a při, . úplné bezmocnosti příspěvek ve výši III. stupně závislosti.

Příjemci částečné bezmocnosti, který je starší 80 let a je o něj pečováno osobou, která pobírá PPOB, bude náležet příspěvek ve výši II. stupně závislosti.

Příjemci převážné bezmocnosti, o kterého je j pečováno osobou, která pobírá PPOB, bude náležet příspěvek ve výši III. stupně závislosti.

Dětem, které jsou uznány jako dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, bude náležet příspěvek ve výši III. stupně závislosti. V těchto případech příspěvek na péči bude přiznán bez toho, aniž by o něj osoba musela žádat a obdrží jej již za leden 2007. Zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu bude odejmut k 31. 12. 2006.

Jak bude postupováno v případech cizích státních příslušníků?

Jak již bylo uvedeno výše, tzv. oprávněnou osobou v přístupu k příspěvku na péči jsou také občané států Evropské unie, ovšem pouze v těch případech, že jsou hlášeni k pobytu na území ČR déle než 3 měsíce. Pokud splňují tuto podmínku a požádají o příspěvek na péči, provádí se u osob, které jsou hlášeny k přechodnému pobytu, posouzení, zda tento žadatel je nebo není neodůvodnitelnou zátěží systému příspěvku na péči. Tato procedura je podrobně popsána v § 31 zákona. V případě, že se na základěkritérií stanovených v § 31 dospěje k rozhodnutí, že žadatel je neodůvodnitelnou zátěží systému příspěvku na péči, sděluje tuto skutečnost obecní úřad obce s rozšířenou působností Policii ČR, která z tohoto důvodu může občanu EU ukončit přechodný pobyt na území ČR.

Budou obecní úřady obcí s rozšířenou působností vybaveny pro agendu příspěvku na péči nějakým informačním systémem?

Ano, bez použití moderních technologií se v současnosti neobejde již žádný takto rozsáhlý systém. Všechny příslušné obecní úřady (227 úřadů v ČR) budou vybaveny výpočetní technikou vybavenou příslušným softwarem a propojeny do centrálního informačního systému, který bude spravovat ministerstvo. Informační systém jednak ulehčí práci odborným pracovníkům obcí a současně bude využitelný pro komplexní analytickou činnost. Informační systém bude vytvořen jako součást systému pro účely aplikace zákona o pomoci v hmotné nouzi a bude napojen na údaje informačního systému evidence obyvatel.


Formuláře pro vyplnění najdete ZDE

Obecní úřady s rozšířenou působností, které vyřídí vaši žádost najdete ZDE

Zdroj: MPSV ČR

 

Datum vystavení: 28.2.2007

Přihlášení

Přihlášení
Login:
Heslo:

Roman Paulus

RomanPaulus

šéfkuchař luxusního pražského hotelu Alcron

patron webu bezlepkovadieta.cz

*********

Cestujeme s bezlepkovou dietou

Jadran

Zajímavá nabídka na šnorchlování a potápění v Egyptě s bezlepkovou dietou

dovolená Egypt

Česko-egyptská cestovní kancelář porádá mořské výlety, mořské safari, šnorchlování, potápění, kurzy potápění, moto safari, super safari, jeep safari, safari Nová oáza, výlety Káhira, Luxor, Asuán

Na každém výletu jsou česky nebo slovensky hovořící průvodci.

Ubytování ve čtyřhvězdičkovém hotelu s All Inclusive přímo u pláže.

Prověřená dovolená - CK Permanent SE. v Chorvatsku 2014

Chorvatsko

CK Permanent SE. - Jadran Pag pro Vás zajišťuje pobytové zájezdy v Chorvatsku na ostrově Pag.  V nabídce je i tradiční bezlepková a bezlaktózová dieta včetně možnosti nákupu bezlepkových potravin.

Příběhy celiaků

Dětský lékař mě označil za chcípáčka

Přidám krátce svoji osobní tragedii, kteoru bych nazvala moučné peklo.

Má mít celiak děti či ne?


Dobrý den, ankety na těchto webových stránkách, zda by celiak měl či neměl mít děti jsem si všimla kdysi, když jsem ještě neměla dítě ani zjištěnou celiakii. Kvůli kamarádce , která celiakii má a děti mít nemůže.

Zuby se mi tak kazily, že jsem jich 6 musela nechat vytrhnout

Mám také celiakii  a chtěla bych se s vámi podělit o začátcích  mojí nemoci. Vše začalo v 18 letech,  po porodu dcery. 

Dolní navigace