Kde se chrom (Cr) nalézá?
Jestliže mluvíme o chromu v potravě, který lidské tělo potřebuje, máme na mysli jeho trojmocnou formu (Cr 3+ nebo Cr(III)). Chrom je všude kolem nás, ve vzduchu, vodě i půdě a je rozšířen i v potravinářských surovinách. Stejně jako jiné stopové prvky, i množství chromu v potravinách je velmi nízké a kolísá v závislosti na jeho přítomnosti v prostředí a v průběhu zpracování. Mezi dobré zdroje chromu patří obecně maso, měkkýši, ryby, vejce, celozrnné obiloviny, ořechy a některé druhy ovoce a zeleniny.
Tab. 1 Zdroje chromu v potravinách
Zdroj (1)
| Potravina | Obsah chromu (ug/100 g) |
| Mušle | 128 |
| Para ořechy | 100 |
| Ústřice | 57 |
| Datle (sušené) | 29 |
| Hrušky | 27 |
| Garnáty hnědé | 26 |
| Celozrnná mouka | 21 |
| Rajčata | 20 |
| Houby | 17 |
| Brokolice | 16 |
| Ječmen (celozrnný) | 13 |
| Lískové oříšky | 12 |
| Vepřová kotleta | 10 |
| Kukuřice (celozrnná) | 9 |
| Vaječný žloutek | 6 |
| Hovězí maso | 3 |
| Sleď | 2 |
Funkce chromu v organismu
Biologický význam chromu byl objeven koncem padesátých let, kdy bylo pokusy na krysách zjištěno, že pivovarské kvasnice pomáhají udržovat normální hladinu cukru v krvi i ve vysokém stáří. Jako aktivní složka byl určen komplex trojmocného chromu, který je označován jako Glukoso Toleranční Faktor (GTF) (2). Přesný mechanismus vlivu GTF, kterým je zvyšována funkce insulinu v organismu, není dosud zcela objasněn; patrně však podporuje transfer insulinu do buněk usnadňováním jeho přechodu buněčnými membránami.
Regulace hladiny krevního cukru
Při diabetu typu 2, přesto, že slinivka produkuje dostatek insulinu, buňky svalů a dalších tkání se stávají rezistentními proti účinkům insulinu a výsledkem je nedostatečná kontrola a řízení hladiny glukosy. Účinek podávání suplementů s komplexem chromu osobám s cukrovkou typu 2 byl předmětem mnoha studií. Nedávno byla provedená analýza výsledků 41 studií, ve které bylo zjištěno, že suplementace chromem zlepšuje řízení hladiny cukru u pacientů s cukrovkou typu 2; autoři však uvádějí, že bude nezbytné provést dobře řízené klinické pokusy, než si výrobce léků bude moci vznést nároky na patentovou ochranu (3). U osob, které netrpí žádnou formou diabetu, nebyly zjištěny žádné příznivé účinky užíváním chromových suplementů.
Snižování hmotnosti
Vzhledem k tomu, že trojmocný chrom ovlivňuje metabolismus glukosy a tuku, výzkumní pracovníci sledují jeho možnosti na snižování tělesné hmotnosti a úpravu složení lidského těla (tj. méně tuku, více svaloviny). Ačkoliv některé dřívější studie zjistily, že suplementace chromem vede k vyššímu úbytku hmotnosti a tělesného tuku ve srovnání s placebo, jiné studie to neprokázaly. Nedávno provedené široce koncipované studie, kde skupiny žen dostávaly velmi podobnou stravu (konstantní energetická úroveň i konstantní obsah živin), která se lišila suplementací chromem, prokázaly, že suplementace chromem neovlivňuje hmotnost nebo úbytek tuku více než placebo.
Bezpečný příjem potravy
Výzkum o nezbytnosti chromu ve výživě je dosud skromný. Avšak na základě sledování příjmu typické stravy považují společnosti pro výživu v Německu, Rakousku a Švýcarsku denní příjem 30-100 mg chromu pro mládež a dospělé jako dostatečný (5). Tyto poznatky jsou v souladu s nedávným doporučením EU, které uvádí 40 mg trojmocného chromu denně (6). Přehled stravy v UE uvádí, že obsah chromu ve stravě průměrného dospělého Evropana obsahuje od 60 mg (Německo) až 160 mg (Švédsko) (5) za den.
Je velice nepravděpodobné, že s běžnou potravinou by mohlo být přijato škodlivé množství chromu, proto trojmocný chrom může být při výrobě potravin používán k jejich obohacení a suplementace chromem se stává populární. Existují však obavy, že vysoké dávky chromu mohou mít škodlivý vliv na DNA, a že suplementace chromem by měla být znovu posouzena (7). Avšak Evropský vědecký výbor pro potraviny uvedl: "Ve větším počtu omezených studií nebyly zjištěny škodlivé účinky suplementace chromem až do množství 1 mg chromu/den“ (5).
Jezte pestrou stravu
Chrom je obsažen v mnoha potravinách, proto konzumace pestré a vyrovnané potravy zajistí dostatek potřebného chromu. Pro běžnou populaci proto není třeba obohacovat potraviny chromem.
Ref.
1. Food Composition and Nutrition. Tables, 7th revised and completed edition, Ed. GW Souci, W. Fachmann, H. H. Krauf. Wissenschaftliche Verlagsgesellschaft mbH, Stuttgart, 2008
2. Schwarz K. and Mertz W. (1959) Chromium III and the glucose tolerance factor. Archives of Biochemistry and Biophysics 85: 292 – 293
3. Balk E.M. (2007) Effect of Chromium Supplementation on glucose metabolism and lipids: a systematic review of randomized controled trials. Diabetes Care 30:2154-2163
4. Lukaski H.C. et al (2007) Chromium picolinate supplementation in women: effects on body weight, composition and iron status. Nutrition 23: 187-195
5. Scientific Committee on Food (2003) Opiniion on the Scientific Committee on Food on the tolerable upper intake level of trivalent chromium. available at:http:// ec.europa-eu/food/ts/32/scf/ out 197 –en. pdf
6.Commission Directive 2008/100/EC of 28 October 2008
7. Levina A. and Lay FA (2008) Chemical properties and toxicity of chromium (III) nutritional supplements. Chemical Research in Toxicology 21: 563-571
