Co je příčinou potravinových alergií? 
Imunitní systém chrání organismus před vlivem škodlivých cizích bílkovin vyvoláním reakcí na jejich eliminaci. Alergie je ve své podstatě „porucha imunity“ kdy normálně neškodné látky fungují negativně – jako alergeny a jsou napadány imunologickou obranou organismu. Vlastní alergická reakce spočívá v tom, že imunitní systém reaguje tvorbou protilátek (bílkovin, které se specificky navazují na alergeny a tak je deaktivují a vylučují z organismu). Existují různé typy protilátek, jedna z nich, která vyvolává alergické reakce na potraviny, je označována jako IgE (imunoglobin E). Protilátka IgE se sama váže na alergeny a vyvolává alergickou odezvu.
Při alergické reakci zajišťuje IgE uvolňování signálních molekul do krevního řečiště, čímž okamžitě vyvolává symptomy typické pro potravní alergie. Ty mohou zahrnovat vyrážky, svědění nosu a očí, dýchací potíže, kašel, kýchání, svědění rtů a úst, nevolnost, křeče, nadýmání a průjmy. Naštěstí průběh alergických reakcí vyvolaných potravinami je relativně mírný, avšak ve výjimečných a velmi řídkých případech může být fatální.
Alergie nebo intolerance?
Mnoho lidí nazývá všechny nepříjemné reakce potravinářskými alergiemi, nebo alergickými příznaky, ovšem v mnoha případech se jedná o intolerance nebo dokonce pouze o averze. Vlastní alergické reakce nastupují velmi rychle po použití a zahrnují i imunitní systém s uvolňováním IgE. Symptomy potravinové intolerance vznikají delší dobu, nezahrnují imunitní odezvy a většinou se projevují nadýmáním, průjmem a nebo zácpou. Příkladem potravinové intolerance je laktosová intolerance, kdy některým osobám chybí trávicí enzym laktosa, který štěpí mléčný cukr - laktosa. Nerozštěpená laktosa je pak v zažívacím traktu fermentována za vzniku nadýmání, bolesti a průjmů.
Běžné potravinové alergeny
Alergie mohou vyvolat v podstatě všechny potraviny, v Evropě však bylo stanoveno 14 potravinových alergenů, které představují většinu potravinových rizik a z tohoto důvodu podléhají legislativnímu označování.
Tab 1 Hlavní potravinové alergeny
Zdroj (1)
| Celer |
| Obiloviny obsahující gluten |
| Vejce |
| Ryby |
| Lupina (luštěnina rodu Fabacea) |
| Mléko |
| Měkkýši |
| Hořčice |
| Arašídy |
| Sesamové semeno |
| Mušle |
| Soja |
| Oxid siřičitý (užívaný jako antioxidant a konzervační činidlo např. suché ovoce, víno, zpracované brambory) |
| Ořechy |
Prahové hodnoty
U osob trpících potravinovými alergiemi existuje vysoký stupeň variability v množství alergenu přítomného v potravině, které může reakci vyvolat. Minimální množství alergenu nezbytné pro vyvolání alergické reakce se označuje jako prahová hodnota. Vzhledem k velkým rozdílům v prahových hodnotách mezi jednotlivci, je v současné době velmi obtížné stanovit univerzální hodnoty pro maximální koncentraci alergenu v potravinách, která při požití nevyvolá alergickou reakci.
Legislativa Evropské Unie (EU)
V současné době neexistuje lék na potravinové alergie, jedinou možností pro postižení pacienty je vyhnout se potravinám, které alergeny obsahují. Pro zajištění dostupnosti potřebných informací nařídila Evropská komise (EC), aby 14 hlavní potenciálních alergenů (viz tab. 1) bylo zřetelně vyznačeno na etiketách všech balených potravin, což se týká i užívaných přísad. Výjimku tvoří oxid siřičitý, který nemusí být deklarován, pokud jeho koncentrace je nižší než 10 mg/kg.
Případ „může obsahovat“
Při výrobě potravin je nezbytné zabránit kontaminaci alergeny jednoho výrobku přenosem alergenů z jiného výrobku využíváním pravidel dobré praxe pro hygienická opatření. Přes to se mohou vyskytnout případy, že výrobek, který například v receptuře neobsahuje ořechy, je vyráběn na stejném zařízení a ve výrobních prostorách, kde se rovněž vyrábí potraviny s obsahem ořechů, a tak může obsahovat stopy ořechů a tedy i alergenů. Ve většině případů se tato možnost kontaminace řeší dobrovolným označením „může obsahovat“ na obalu. Tento nápis pak slouží jako důležitá informace pro spotřebitele.
Ref.
1. Commission Directive 2007/68/EC of 27th November 2007
2. European Commission Joint Research Centre, the Institute for Reference Materials and Measurements section.
3.European Food Safety Authority, News and Press Room section
4. Food Standards Agency, Guidance on Alergen Management and Consumer Information, Multimedia section.
5. Protall, Food alergens of plant origin – the realtionship between alergenic potential and biological activity, infosheet section.










130 g bezlepkové mouky Schär B, 50 g bezlepkové mouky Jizerka, 30 g solamylu, 1/4 kávové lžičky xanthanové gumy
130 g bezlepkové mouky Schär B, 50 g bezlepkové mouky Jizerka, 20 g solamylu, 2 sáčky vanilkového pudinku, 1/4 kávové lžičky xanthanové gumy, 80 g moučkového cukru, 160 g Stelly (nebo jiného margarínu bez obsahu mléka), 1 kávová lžička citronové kůry, meruňková marmeláda
90 g bezlepkové mouky Schär B, 30 g bezlepkové mouky Jizerka, 30 g solamylu, 1/4 kávové lžičky xanthanové gumy, 60 g moučkového cukru, 100 g Stelly (nebo jiného margarínu bez obsahu mléka), šťáva a kůra z poloviny pomeranče, čokoládová pomazánka bez obsahu mléka (např. od firmy Rapunzel), čokoládová poleva, cukrové zdobení






















