Především upozorňujeme, že v seznamu jsou zařazeny přídatné látky, které vůbec nejsou povoleny k používání v potravinářském průmyslu a to jak v České republice, tak v celé Evropské unii. Jde např. o tyto látky:

• skupina 1 neškodné přísady E 121,152,181, 201, 236-238, 305, 382, 408, 411 a 480
• skupina 2 podezřelé přísady E 125, 240, 241
• skupina 4 poškozující zdraví E 485, 486, 107, 233.

Jako nejnebezpečnější rakovinotvornou přídatnou látku označuje leták kyselinu citronovou E 330. Stanovisko k používání kyseliny citronové je uvedeno v následující samostatné části textu.

Ve skupině přísady poškozující zdraví např. střev jsou uvedeny přídatné látky s číslem E 220-224 oxid siřičitý a soli kyseliny siřičité. Tyto látky mají nejen konzervační účinky, ale i antioxidační účinky, používají se v potravinářském průmyslu k zabránění hnědnutí, bělení. Oxid siřičitý je látkou běžně používanou po staletí např. k ošetření sudů k výrobě vína, používá se rovněž k ošetření sušeného ovoce např. meruněk, hrozinek k zabránění oxidace při vlastním sušení. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 304/2004 Sb., kterou se stanoví druhy a podmínky použití přídatných a pomocných látek v potravinách přesně stanovuje jaká množství oxidu siřičitého lze použít (tzv.nejvyšší povolená množství), aby byla dodržena zdravotní nezávadnost a bezpečnost potravin. U některých citlivých osob však přesto oxid siřičitý či siřičitany mohou vyvolat potravinou přecitlivělost a proto jejich obsah v potravině v množstvích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l vyjádřeno jako SO2 musí být označen ve složení potraviny na obalu určeném pro spotřebitele. Tato povinnost neplatí pro víno.

Látky označené číslem E 463 - 466 představuje celulosa a její deriváty, tyto látky se získávají z přírodních druhů vláknitých rostlinných materiálů. Z fyziologického hlediska jsou to látky pro lidský organizmus energeticky nevyužitelné a zcela neškodné, neboť se nevstřebávají ze střeva, ale vylučují se z těla beze změny. Jsou proto používány pro příznivé ovlivnění činnosti střev a nepoškozují zdraví poruchami zažívání, jak uvádí leták. V potravinářském průmyslu se používají zejména jako zahušťovadla a želírující látky.

Amarant E 123 se podle svého účelu použití zařazuje mezi syntetická barviva povolená pro barvení potravin v Evropské unii. Jeho použití však není nijak rozšířené, podle vyhlášky je povolen pro omezený rozsah aplikací a to pouze pro barvení aromatizovaných vín, alkoholických nápojů, rybích jiker a mlíčí ve stanoveném nejvyšším přípustném množství.

Jako nebezpečné přísady označuje leták dále barviva E 102 tartrazin, E 110 žluť SY, E 120 košenila, a E 124 ponceau 4R (syn. košenilová červeň). Jde o syntetická barviva s výjimkou E 120 košenily, která je přírodním barvivem, získaným z extraktů košenily a kde barevnou složkou je kyselina karmínová. Potravinářská barviva jsou v používaných koncentracích zdravotně nezávadná, legislativa přesně stanovuje pravidla přibarvování potravin. Některé druhy potravin se nesmějí přibarvovat vůbec. Vesměs jde o základní potraviny jako je např. mouka, mléko, chléb, minerální a stolní vody, cukr, maso, drůbež, ryby, vejce, oleje a tuky živočišného a rostlinného původu, nezpracované potraviny, potraviny určené pro kojence a malé děti.

Kyselina fosforečná E 338 a její soli fosforečnany E 339 - 343 a polyfosforečnany E 450 - 452 jsou uvedeny v letáku ve skupině přísady do potravin poškozující zdraví poruchami zažívání. Fosforečnany se přidávají do potravin především kvůli svým emulgačním a disperzním schopnostem např. jako stabilizátor mléčných disperzí našly fosfáty nejširší uplatnění při výrobě tavených sýrů. Zdrojem fosforu v mase mohou být anorganické sloučeniny fosforu vznikající jako důsledek rozkladu přirozených složek masa (ATP a DNK) při působení enzymů nebo mikroorganizmů, dále přirozené sloučeniny z koření a kořenicích směsí a rovněž fosforečnany přidávané. V masném průmyslu přidávání fosforečnanů umožňuje zlepšit vaznost a emulgační schopnosti masa. Polyfosfáty se během zpracování a skladování masných výrobků hydrolyzují na neškodný ortofosfát.

Závěrem lze konstatovat, že přídatné látky používané při výrobě potravin v souladu s platnými právními předpisy (vyhláška č. 304/2004 Sb.) nepředstavují pro spotřebitele významné zdravotní riziko. Publikováno se svolením ing. Winklerové - SZU, autorky článku

Datum vystavení: 16.5.2008