Čas od času objevují informace a letáčky, hlavně ve školách a školkách, upozorňující na nebezpečnost éček v potravinách. Tyto letáčky šíří mezi lidmi hlavně paniku, nikoli fundované informace. Leták koluje po ČR již několik let. Jako jeho distributor je uvedena Klinika dětské onkologie Univerzity Dqseldorf. Přestože SZPI oficiálně vedení kliniky oslovila, klinika se k textu letáku nehlásí.

V letáku je uvedeno, že nejnebezpečnější je údajně rakovinotvorná látka E330. Pod kódem E 330 se přitom skrývá kyselina citrónová, která se používá hlavně jako antioxidant nebo regulátor kyselosti nebo jako konzervační látka. Kyselina citrónová se běžně vyskytuje v kyselém ovoci (např. v citrónech, rybízu ap.). Právě díky ní mají citrusy svou výraznou, charakteristickou kyselou chuť. Nejde tedy o žádnou rakovinotvornou látku, ale o látku naprosto neškodnou. V odborné literatuře (učebnicích biochemie a dalších pramenech) se můžeme dočíst, že tato kyselina je v našem organismu jednou z klíčových látek při odbourávání energeticky významných zdrojů při tzv. citrátovém (metabolickém) cyklu. Tělo ji tudíž může lehce zpracovat.

V letáčku je označená jako další údajně silně rakovinotvorná látka E123 - Amarant (synonymum: Viktoriarubín, Cl potravinářská červeD 9, F a D Red No. 2). Jde o syntetické barvivo povolené výhradně pro použití při zpracování aromatizovaných vín, alkoholických nápojů, jiker a mlíčí, a to v limitovaném množství. Jen pro srovnání - vezmeme-li v úvahu množství této přídatné látky v jedné konzervě jiker a množství jiker, které běžně sní normální spotřebitel, nepředstavuje ani tato látka žádné riziko.

Další přídatnou látkou, před kterou leták varuje, je E210, který označuje kyselinu benzoovou, tedy nejpoužívanější konzervant. Vyskytuje se přirozeně ve švestkách, brusinkách, anýzu, čaji, sýrech, působí proti kvasinkám, bakteriím i plísním. Kódem E239 je označena látka Hexamethylentetraamin (Urotropin, Methenamin, Hexamin), kterou je povoleno používat výhradně při výrobě sýru Provolone.

Přídatné látky mají v potravinách svůj význam - prodlužují trvanlivost potravin, zvýrazňují nebo obnovují barvu potravin, zvyšují nebo regulují kyselost a zahušťovací vlastnosti, případně dodávají potravinám sladkou chuť bez použití řepného cukru. Přídatné látky, které byly v potravině použity, musí být uvedeny na obale, a to v sestupném pořadí podle toho, v jakém množství jsou v potravině obsaženy. Přítomnost přídatné látky se na obale označuje tak, že se uvede její název nebo číselný kód E, který se skládá z písmena E a trojmístného čísla. Pokud se spotřebitel chce zcela vyhnout konzumaci potravin obsahujících tyto látky, pak se může orientovat podle těchto informací povinně uváděných na etiketách.

Identifikace číslem E znamená kód, pod kterým je přídatná látka označována v mezinárodním číselném systému. Kód E zavedla EU pro přídatné látky, které byly podrobně zhodnoceny na základě toxikologických studií a jsou v povolených dávkách bezpečné pro zdraví konzumentů. V rozporu s tím však je označování kódem E veřejností vnímáno spíše negativně.Tím paradoxně nedochází k naplnění původního záměru poskytnout spotřebiteli informaci o tom, že obsažená přídatná látka je bezpečná.

Na obale potraviny musí být kromě názvu nebo kódu E uveden i název příslušné kategorie, do které látka patří, např. barvivo, antioxidant, konzervační látka atp. Pokud by mohla mít látka nepříznivý vliv na zdraví člověka, musí být tato skutečnost uvedena na obale. (např. údaj, že je látka nevhodná pro malé děti, nemocné fenylketonurií atp.). Přídatné látky lze použít pouze v případě, že mají v potravině své technologické zdůvodnění.

Právní předpisy stanoví pro potraviny limitní hodnoty, tj. nejvyšší povolená množství pro každou přídatnou látku. Předpisy také stanoví pro jaké potraviny lze přídatné látky používat.

V ČR se problematikou přídatných látek zabývá Národní referenční laboratoř pro aditiva v potravinách při Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Pracoviště je zaměřeno zejména na přípravu souvisejících právních předpisů, zapracování směrnic EU do české legislativy a laboratorní stanovování některých přídatných látek. Dále v souladu s požadavky EU provádí sledování a vyhodnocování spotřeby vybraných přídatných látek.

Kontrolou nad dodržováním českých i evropských předpisů pro používání přídatných látek je pověřena Státní zemědělská a potravinářská inspekce (potraviny rostlinného původu) a Státní veterinární správa (potraviny živočišného původu) a orgány ochrany veřejného zdraví (pokrmy-veřejné stravování).

Pokud jsou přídatné látky používané v souladu s platnými předpisy, nepředstavují pro spotřebitele významné zdravotní riziko. Každá přídatná látka, která má být schválena pro použití do potravin, totiž musí projít přísným hodnocením zdravotní nezávadnosti.

Přídatné látky se nesmějí používat pro výrobu nezpracovaných potravin, medu, neemulgovaného tuku a oleje, másla, pasterovaného nebo sterilovaného mléka a smetany, neochucených kysaných mléčných produktů, minerální vody, kávy (kromě instantní), nearomatizovaného čaje, cukru, sušených těstovin (kromě bezlepkových těstovin a nebo těstovin pro hypoproteinové diety), neochuceného podmáslí. Existují však přesné výjimky, kdy je použití přídatné látky povoleno. (Pozn.: Nezpracované potraviny jsou potraviny, které neprošly technologickým pochodem, který by způsobil podstatnou změnu původního stavu potraviny. Mohou to být potraviny očištěné, dělené, loupané, zbavené skořápek, mleté, řezané, krájené, upravené, chlazené a zmrazené, bez ohledu na to, zda jsou nebalené, balené nebo potraviny v ochranné atmosféře).

Průběh hodnocení přídatných látek je velmi přísný. Nejprve se zpravidla posoudí všechna dostupná toxikologická data a provedou se pozorování na lidských a zvířecích modelech. Za pomoci vícegeneračních studií a studií zaměřených na sledování příjmu potravy během života, se stanoví maximální přípustná hladina aditiva, která nemá zaznamenatelný toxický efekt - tzv. NOAEL (No-Observed-Adverse-Efect Level). Je to množství aditiva, které nezpůsobí žádnou zdravotní újmu při dlouhodobém podávání pokusným zvířatům v krmné dávce.

V dalším kroku hodnocení se hodnota NOAEL vydělí bezpečnostním faktorem, který má většinou hodnotu 100. Díky tomuto faktoru se vezmou v úvahu rozdíly při extrapolaci zvířecího modelu na člověka a individuální rozdíly v lidské populaci v reakci na aditivum. Tato hodnota se nazývá Přijatelná denní dávka - ADI (Acceptable Daily Intake). Hodnota ADI udává množství potravinového aditiva, které může být denně zkonzumováno, aniž by představovalo riziko pro zdraví konzumenta. Jinými slovy je to denní množství aditiva, které při přijímání potravou v průběhu celého života nezpůsobí zdravotní újmu.

Aby se zajistilo, že ADI nebude překročena i když budou lidé konzumovat výrobky obsahující určité potravinové aditivum v množství překračujícím průměrnou spotřebu, berou se v úvahu také specifika ve stravovacích zvyklostech určitých skupin spotřebitelů, např. děti, vegetariáni atp.

Nové přídatné látky, u nichž se zvažuje použití na území EU, musí být nejprve přehodnoceny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (European Food Safety Autority- EFSA). Teprve poté, kdy EFSA vydá vědecky podložený souhlas s rozsahem a množstvím jejich použití v potravinách, vydává Evropská komise směrnice, které jsou pro členské země, tedy i ČR, závazné.

Zpracovala: Mgr.Pavla Burešová Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Datum vystavení: 1.5.2006