bezlepkovadieta.cz

Dobrý den, jmenuji se Greta,celiakii mi sdělili upne náhodou , hubená jsem , protože mam i jinou diagnózu polycysticka ovaria už od 13 let uzivam HA lékařka mi doporučila co nejdříve otěhotnět, dnes je mi 34 let, a trápím se myšlenkou věčně samoty.Už bych chtěla mimco, jen Ti muži dnes kde jsou nezadani. ...svobodný bez zavazku a ještě pohledny

Dobrý den, s tímto názorem nesouhlasím. Ale beru na vědomí, že pokud jsou u někoho takové následky, tak je toto mínění věcné. Mě byla celiakie diagnostikována v roce 2009, 2,5 roku po synově narození. Zhruba půl roku jsem měla menší zdravotní problémy (zhubla jsem 15 kg, přetrvávaly průjmy a nechutenství). Jelikož jsme v rodině 3 postižené celiaci, tak jsem začala tyto potíže řešit s obvodním lékařem, který mě bez váhání poslal na krev a následovala další vyšetření. Dietu jsem začala držet. Po 3 letech jsme se rozhodli mít další dítě. Lékař mi sdělil, že není problém a já mohu mít bez problému dalšího potomka. Mám 2 zdravé kluky, celiakii nemají. Po dotazu na mého gastroenterologa, jaká je pravděpodobnost, že budou mít stejnou nemoc, odpověď byla: procento, že budou mít tuto nemoc, je stejné, jako kdybych byla zdravá. Doma vaříme bezlepkově, pečivo jedí normální a problém není. V tomto případě není co řešit.

Dobry den, vubec nechapu co resite. Ja drzim dietu 25let. A to tenkrat byly tezke zacatky. Mam dve deti, jsou zdrave a nikdy jsem nepremyslela o tom, ze bych je nemela. Obchody jsou narvane bezlekovymi potravinami, ale ty nejsou za potrebi, staci zakladni potraviny a varit. Tak se zamyslete a zmente k diete pristup a bude se Vam hned lepe zit.

Dobrý den, chtěla bych moc poprosit rodiče, jejichž dítko trpí na celiakii o chvíli volného času. Jedná se o vyplnění internetového dotazníku k diplomové práci. Jsem studentka Ostravské univerzity v Ostravě a ve své práci se věnuji rodinám s dětmi, které trpí chronickým střevním onemocněním, mezi nimiž je i celiakie. Dotazník je zcela anonymni. Zde kliknete na odkaz http://www.survio.com/survey/d/Y7Q6G6R8V8F9V2K3U a na konci označíte okénko odeslat. Srdečné díky všem vyplňujícím rodičům!

Chudinko Katko! Nasemu synovi diagnostikovali doktoři pred 14lety celiakii. Zacatky byly krute, ale dnes jiz se synem drzime bezlepkovou dietu cela ctyrclenna rodina a nikdy se nam nedarilo lepe. Modifikovana psenice jsou granaty do zaludku, jednou vam to dojde. A co se tyce jestli mit potomky? Vam bych rozhodne doporucoval je nemit, ne kvuli celiakii, ale kvuli Vasemu mozku. P.s. snad je to jen Vasi neinformovanosti. Preji vsem krasne dny bez lepku. S pozdravem. Jiri Eifler, Praha 10

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,když dcera/34let/,měla v 1. roce života celiakii,po 1roce a 1/2 dietu už nemusela dodržovat,přetrval atopický ekzém/v loketních a kolenních jamkách,mnohdy i na obličeji.Nyní prodělala reprodukci těhotenství/je teprve na začátku/ a ptám se,zda když se narodí děvče nebo syn,kdo z nich má větší pravděpodobnost mít tohle onemocnění?Děkuji za odpověď

Mám dva bezvadné kluky a jsem ráda, že je mám. Oba se narodili v době, kdy by mě ani ve snu nenapadlo, že mám celiakii. (Lepkóza je moc pěkný název. :)) Pokud ten nablblý gen zdědili po mně, nebudu ráda, ale vím, že budeme bojovat do roztrhání těla. Navíc věřím, že se jednou najde lék i na tuhle nemoc a že i já si dám znovu úplně obyčejné pivo. :) Můj starší syn se narodil s vrozenou srdeční vadou, tehdy mi doktoři řekli, že ještě před patnácti lety děti s touto diagnózou umíraly. Dnes už nás trápí jen puberta. :)))

Mám celiakii a zdravého a dnes už dospělého syna. O své celiakii jsem neměla ani tušení a v době mého mládí asi ani ne doktoři. Zpětně vím, že lecos bylo, ale naprosto nespecifické, žádné průjmy, ani kožní problémy. Plánovaně jsem otěhotněla cca v 38 letech, v podstatě hned jak jsme se s manželem dohodli. Předtím jsem se o dítě nikdy nepokoušela, žádné ženské problémy jsem neměla. Narodil se mi kluk jako buk, vitální. V podstatě nestonal. Já jsem se o své celiakii dozvěděla až v přechodu, kdy mi začaly velké potíže se zažíváním, pálením jazyka, překyselením a rychlým řídnutím kostí, rychle jsem hubnula ( 12 kg dolů).. Že bych mohla mít celiakii na to nepřišel gastroenterolog, ke kterému jsem pečlivě docházela, ale jiný lékař. Přišel na to zavčas, už nevěděli co se mnou. A tak, co jsem začala držet dietu, váha se spravila a potíže přestaly. Měla jsem zase poprvé v životě problémy abych nadměrně nepřibývala.Vyhoupla jsem se pro změnu o 12 kg nad můj běžný průměr. Jíst mohu vše se vším, lepku se ale vyhýbám. Syn asi celiakii nemá, zdárně vyrostl, vystudoval a má krásné zdravé zuby, zatímco mně se odvápňovaly - kazily už když jsem byla dítě, věčně se mnou máma běhala k zubaři a když jsem byla v přechodu díky odvápnění, šel zub jeden za druhým pryč. Když mne teď někdo polituje, že mám, jak říkám pracovně "lepkózu" tedy celiakii, jaký jsem chudáček, že nemůžu tu mouku, rohlíky, chleba - jen se tomu usmívám. Objevila jsem tolik jiných zdravých jídel, ke kterým bych se bez celiakie určitě nedostala. A holt zhubla jsem tentokrát cíleně, už jsem skoro na svém průměru a dalo to práci.

Dobrý den, chtěla bych se podělit i s mou zkušeností. Před 3lety v mých 29letech mi po dlouhém hledání našli celilakii. Trvalo to dlouho proto, protože v rodině toto onemocnění nikdo nemá a krev byla negativní. Mám 12letého a 6letého syna a ani jeden nemá celilakii. U mě tuto nemoc spustil stres. Proto radím všem buďte vyrovnaní a klidní, vždyť život je boj - tak bojujme! Krásný den všem přeje Lenka

Má mít celiak děti nebo ne? Co to je za otázku?Nevidím v tom žádnou potíž.Také mám bezlepinu a jeden z mých synů též a zvládáme to bez problémů.Je pravda,že když byl malý tak se hůř ty potraviny sháněly.Byly pouze na doporučení od lékaře a kdo ho neměl měl prostě smůlu.Já pro ně jezdila do Prahy do Kotvy.Vše jsme zvládali jak ve školce což byl pro ně oříšek ,tak i ve škole.Nyní jsou ty potraviny všude a bez problémů se dokonce najíte i v restauraci.Proč nemít děti?To,že můžou být celiaci přece není důvod je nemít.Věda jde tak rychle dopředu,že je možné,že za pár let najdou řešení,které nám pomůže a my budeme moci jíst opět normální jídlo.Několik článků jsem o tom už dokonce četla.Proč se vzdávat dětí.Vždyť to je ta největší radost,kterou člověk může mít.Vše se dá zvládnout jen opravdu chtít.

Dobrý den,před 12ti lety mne zjistili alergii na lepek.Taky mne ta zprava od lékaře zaskočila.uběhly tři měsíce a já jsem se s tím že mám celiakii vyrovnala.Měla jsem spoutu zdravotních problémů,ale po tomto sdělení od lékaře jsem byla ráda,že vím s čeho byly.Ze začátku jsem jezdila 2krát do roka.A poslední 2roky 1do roka.Máme dva zdravé syny.Starší syn půjde od září do školy6let.Mladšímu je 3.5roků.Jsme moc rádi,že je máme. I za cenu že se u nich projeví v budoucnu celiakie.Vařím hlavně sobě i dětem i manželovi,zatim jedí děti i s lepkem.preventivní prohlídky u dětí na protilátky taky čeká.Starší syn už to má za sebou.Vyšly v pořádku,mladšího to čeká tak do dvou let.Žít se dá i bezlepkovou dietou sice je dražší ,ale CHUTNĚJŠí PS:Jsou na tom lidi ohledně nemocí v dnešní době hůř(různé druhy rakovin,vážně nemocné malé děti,atd)takže si stále opakuji(opakujeme),že jsem dopadla jenom stou celiakii "dobře"Zdravím všechny celiatiki,omlouvá se předem za pravopisné chyby.(po psychické i fyzické stránce jsem od té doby pořádku)Za svobodna jsem hlavně hodně jezdila na vandry na kolo na vodu.Dieta byla mojí součástí a vůbec jsem to nevnímala jako zátěž.:kamarádi mne brali takovou jaká jsem i s dietou i do této doby. I pozbytek mého života.Zdraví vás Alena

Dobry den, ja mam celiakii od narozeni. Ted cekam i dite. Nevidim v tom zadny psychicky ani fyzicky problem. Maji ji i moje dve sestry a zijeme normalne bez jakeho koli stresu. Na kontroli jezdime pravidelne po pul roce ani to neni problem. Jestli bude mit celiakii i moje dite... Nevadi... Bezlepkove jidlo je stejne chutnejsi :-)

Dobrý den, s článkem paní Katky nesouhlasím. Já mám celiakii od svých prvních narozenin a zkrátka žiji jen jiný životní styl. Mám zcela plnohodnotný život, žiji optimisticky, celiakie je mou celoživotní partnerkou (kterou velmi hezky přijal i můj zdravý manžel). Máme nyní půlroční dcerku, nevíme tedy, zda tuto nemoc po mě nezdědí, ale jestli tomu tak bude, život se nám určitě nezhroutí, bude to jen o krapítek složitější. Opravdu mi příjde hloupost, přemýšlet nad otázkou, zda celiak má či nemá mít děti. A co třeba cukrovka, rakovina? To jsou také onemocnění, u kterých je riziko přenosu na další generace. Pak by každý, kdo má v rodinné linii jakoukoliv dědičnou chorobu měl nějak výrazněji zapochybovat o svém reprodukčním životě? Já myslím, že to zní absurdně.

Dobrý den, já jsem 1.3.2013 zjistila, že mám celiakii(zatím jen z krve, ale ta hodnota byla skoro 600, takže to mám skoro stoprocentní)a byl to pro mě šok a hned po tom, co mi moje gynekoložka při běžné kontrole(po prasklé cystě)oznámila, že jsem také těhotná(tzn.neplánovaně a přes antikoncepci)a doma mám už holčičku 8let a chlapečka 3roky a v září jsem měla nastoupit do práce, místo toho budu v září rodit. Nejdřív jsem si myslela, že to je hrůza a že to nezvládnu, ale vše jsem vzala jako fakt a že to tak má být. Co se týká miminka, tak si nás prostě vybralo a máme mít ne dvě, ale tři děti(všichni se na něj už těší)a co se týká celiakie, tak to beru jako že vyměním mouku za mouku a budeme jíst zdravěji a bude to všechno v pohodě. K tomu i malá je už po biopsii a celiakii má taky, takže jsme už dvě a malej je zatím bez, ale kdykoli to může taky propuknout. Takže budeme se všichni stravovat bezlepkově a bude nám dobře. Manžel mě hodně podporuje a kromě cereálního pečiva s námi jí vlastně vše ostatní.

Dobrý den,mé dceři je deset před rokem jí zjistili celiakii,byla jsem z toho totálně mimo a vyděšená,a i dcera měla stavy,kdy mi neustále brečela a nemohla se stím smířit.Dnes po roce diety ,musím říct ,že dcera i já jsme v pohodě a už v tom nevidíme problém,dcera se ráda motá v kuchyni a tak jsem ji zapojila do bezlepkového vaření,její koláč bych vám přála ochutnat-je skvělý.Stále hledáme nové věci a vždy když něco objevíme ,tak z toho máme radost.Já v tom vlastně,že jí tuto nemoc objevili vidím i něco pozitivního,rozhodně žijeme zdravěji a tolik informací o potravinách a jejich složení jsem dříve nevěděla.

Dobrý deň zo Slovenska, náhodou som sa dostala na túto stránku a trochu ma vydesil vcelku depresívny príspevok Katky. Mám 35 ročnú dcéru, v súčasnosti vydatú v USA, maminu dvoch nádherných detičiek. Celiakiu má v podstate od cca 3 mesiacov, keď za našich čias sa podávali kojeným ale slabo prospievajúcim deťom slabé krupičné kašičky. Po všelijakých peripetiách jej v 8 mesiaci bola po biopsii diagnostikovaná celiakia, počas ďalších rokov bola diéta pod dohľadom lekárov niekoľkokrát prerušená a skúšala sa normálna strava, ale nakoniec pre opakujúce sa hnačky a neprospievanie od 9 rokov je stále na bezlepkovej diéte, vyštudovala vysokú školu a ako som už písala, vydala sa a má 2 detičky. Celý čas jej bezlepkovej diéty som sa snažila v ničom dcéru neobmedzovať, pripravovať jej jedlá také ako nám, naozaj je veľa jedál, ktoré sú prirodzene bezlepkové alebo sa v nich dá pšeničná múka nahradiť bezlepkovou. Chodili sme s ňou na dovolenky, nikdy so stravou sme nemali problém, spomínam si na dovolenku v Maďarsku, kde sme mali po maďarsky (kvôli jazykovej bariére) na lístku napísané, že naša dcéra nemôže jesť nič z múky, aby nám ponúkli alebo pripravili jedlo vhodné pre ňu. A ešte musím napísať, že napr. koláče a zákusky som pre ňu piekla všetky tie ako pre nás- nebol to pre mňa problém, okrem lístkového cesta. Ale to dnes dostať v obchode. Keď si teraz pri písaní spomínam na začiatky a priebeh ochorenia mojej dcéry, nebolo to jednoduché, pretože prakticky všetko bolo na mne, vzhľadom na jej stravovací problém,ale robila som to pre moju dcéru a dalo sa to zvládnuť. A keď porovnám toto ochorenie s mnohými ďalšími, s ktorými ľudia musia žiť,tak je to len o úprave stravovacích návykov. A to sa dá zvládnuť, len sa netreba ľutovať, ale naučiť sa s tým žiť.

Dobrý den, moje dcerka má diabetes a celiakii a ta je vedle cukrovky naprostá pohoda. Já s manželem nemáme ani jedno, ani naši příbuzní. Příroda tomu tak chtěla... :-( Vše potřebné (pečivo, mouku, těstoviny, laskominy) nakupuji ve zdravé výživě nebo lékárně. Dcera chodí ještě do školky, ale naučili jsme ji, co může a co ne, co se stane, když sní něco "špatného" a vše chápe a spolupracuje. Sama si v obchůdku hledá potraviny s přeškrtnutým kláskem. Je rozumná, občas se zeptá, co máme my a jak to chutná, ale ochutnat nechce. ví co by to znamenalo. Vždy se snažím udělat variantu i pro ni. Řízky jsou u nás určitě výjimkou, ale prostě udělám dva bezlepkové a zbytek obyč. Je to tak se vším. Je spousta jídel, která dělám "bezlepkově" a vůbec nám to nevadí. Je mi samozřejmě STRAŠNĚ líto, že spoustu věcí nemůže a nikdy neochutná, ale zdraví je přednější a opravdu vidím, že nijak netrpí. Je spousta bezlepkových výrobků - müslityčinek, sušenek, tatranek, nanuků a to jí stačí k radosti. To vše může samozřejmě kvůli cukrovce výjimečně, ale přesto je to myslím šťastná holčička, která prospívá a vše zvládá na jedničku i s celiakií a cukrovkou... To už by ale bylo zase jiné téma...

Souhlasim s pani Jaroslavou. Nepripada mi, ze by muj syn byl ohrozen na zivote. Zvladame to skvele a vedeme uplne normalni plnohodnotny zivot. bezlepkove vareni uz mi neprijde nic zvlastniho. syn jezdi na normalni lyzaky, na skoly v prirode, na tabory...a verim, ze za par let uz to bude soucasti bezneho zivota ve spolecnosti....Katko, hlavu vzhuru, jsou preci horsi nemoci...

Dobrý den, respektuji Váš názor, ale mám to trochu jinak. Já (i jako celiak) si myslím, že vedu plnohodnotný život. Dodnes obdivuji své rodiče a stále se ptám, jak se jim to povedlo, že ani v dětství jsem netoužila ochutnávat "zakázané ovoce", ale opravdu se jim to povedlo. Vždy mi podali plnohodnotnou náhradu za lepkové bonbony, sušenky, pečivo, uzeniny.... A že tenkrát (před třiceti lety) to bylo MNOHEM složitější a těžší než dnes, kdy si prakticky vše koupím v malém městě ve zdravé výživě. Dnes to samozřejmě v hlavě mám srovnané a vím, že dieta mi pomáhá, takže to také beru jako přirozenou součást života. S manželem jsme se dohodli mít dítě i s rizikem, že bude celiak, zatím je sledovaný a pevně věřím, že bude v pořádku, ale i když by po mě nemoc zdědil, tak mu to nebudu prezentovat jako celonárodní katastrofu a budu se ho snažit přesvědčit, že i s tímto omezením může žít naplno a radovat se ze života.