Domácí pícku na chléb zn. Panasonic, kterou věnovala paní Pavla dostal Oldřich
Domácí pícka na chléb je pro celiaka, nuceného dodržovat bezlepkovou dietu pravým požehnáním. Ale kvalitní pícka, jakou zn. Panasonic je, může být pro někoho nedostupná z důvou poměrně vysoké ceny. Když jsem si přečetla email od paní Pavlíny, velice mě potěšil. Rozhodla se totiž věnovat někomu z celiaků domácí pícku na chléb zn. Panasonic, kterou doma nevyužijí. Na mě zůstal těžký úkol, vybrat někoho, kdo pícku dostane...
Dopis od paní Pavlíny:
Hezký den paní Bušinová,
nejdříve Vám chci moc poděkovat za bezva stránky o bezlepkové dietě. Občas nakouknu, co je "světě bezlepkářů" nového, inspiraci ne recepty. Nebo ty články ze života, naposledy dneska jsem četla o malém Ondráškovi - je to děs běs, čím si ten malý musel projít, brečela jsem... Moc jemu i mamince držím pěstičky aby to všechno zvládli! Smekám před Vámi, co všechno pro bezlepkáře děláte, informace jsou potřeba a je třeba je dostat mezi lidi.
Já "žiju" s bezlepkovou dietou cca 13let - díky manželovi, má Duhringovu dermatitidu, takže dieta je součástí života naší rodiny. Máme dvě děti, tříletého syna a devítiměsíční holčičku, u dětí se potíže bohudík zatím neprojevily ale i tak dietou žijeme prakticky všichni. Příjde mi to ve finále jednodušší, než vařit extra dětem a extra manželovi. Takže kromě "normálního" pečiva pro mě a děti je u nás vše ostatní včetně buchet bezlepkové...
To ale není důvod proč Vám píšu. Mám na Vás dotaz a vlastně prosbu. Týká se pekárny na chleba PANASONIC. Máme doma tu "původní", kupovali jsme si ji s manželem, je to tak cca 6 let, přesně nevím. Stála tuším něco kolem 6000,- Kč. Tehdy pekárny na chleba moc na trhu k dostání nebyly, ani neuměly všechno to co ty dnešní :-)))
Má ještě nastavení v němčině, kupovali jsme ji hlavně kvůli bezlepkového programu. Problém je, že ji prakticky nepoužívám. Jen tu chuděra stojí a práší se na ni. Ani nevím, jestli ještě funguje jak má... :-))) Originál krabici už od ní nemám, účet o koupi taky ne, ale ty návody co u ní byly ano. Tak mě napadlo - a to je ta moje prosba na Vás, neznáte někoho, kdo by ji využil? Je mi jasné, že prodávat ji nemá cenu - při tom co dneska je na trhu k dispozici, ale možná znáte někoho, komu by se hodila.... Prosím, zeptejte se v kruhu "bezlepkářů", nebo tu nabídku klidně vypište na stránky... Věnovala bych ji.
Když manželovi zjistili diagnozu Duhringa, bylo to trhu s bezlep. výrobky chabé a o chlebu si mohl nechat zdát. To asi znáte. Zvykl si na kukuřičné suchary... A momentálně jako majitel sportovního clubu se "živí" sportem, takže mu ty suchary příjdou lehčí než chlebík. Občas sice čerstvým krajíčkem nepohrdne, ale to je tak málo, že to snad nestojí za řeč.
Moc děkuji, mějte se krásně a přeju hodně zdaru ve Vaší práci.
S pozdravem Pavlína
Dopis pro paní Pavlínu:
Milá paní Pavlíno,
nedala jste mi lehký úkol. Lidí, kteří dodržují bezlepkovou dietu a mají materiální a finanční nouzi znám opravdu hodně, Jak najít toho nejpotřebnějšího? Dlouho jsem přemýšlela. Ale rozhodnout jsem musela a rozhodla.
Ing. Oldřich Iša je celiak, a navíc bohužel velmi vážně nemocný člověk. Stará se o sebe sám, ale nemoci mu často nedovolí ani vstát z postele. V životě neměl štěstí ani na životní partnerky. Je v plném invalidním důchodu a přežívá jak se říká "z ruky do huby".
Požádala jsem ho, aby nám o svém pohnutém životě něco napsal. Myslím, že si počteme, co všechno může člověka potkat, co musí přežít, jak se popral s osudem a žije dál. Článek najdete v sekci Příběhy celiaků. Klikněte ZDE.
Paní Pavlíno, děkuji Vám jménem pana Oldřicha i jménem svým za krásný, praktický dar, pícku na chléb.
Přejeme vše dobré.
Iva Svobodová-Bušinová a Oldřich Iša