Cílem nařízení o "výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin" je nejen chránit zdraví spotřebitelů a poskytnout jim pravdivé informace o potravinách a jejich hodnotě, nýbrž i zamezit nadměrnému zatížení výrobců. Evropská komise roku 2003 navrhla, že tvrzení na potravin a v reklamě musejí být jasná, spolehlivá a objektivní.

"Nízkotučné" jen do 3 g tuku na 100 g

Nařízení má výživová a zdravotní tvrzení na potravinách jasně definovat. Za "nízkotučnou" lze v budoucnu označit potravinu jen tehdy, pokud neobsahuje víc než 3 g tuku na 100 g (pevná konzistence) resp. 1,5 g tuku na 100 ml (tekutiny). U sýrů má být mezí nízkotučnosti 15 %.

Ani nápoje obsahující víc než 1,2 % alkoholu mohou být označený pouze za "nízkoenergetické" nebo "nízkoalkoholické". Výživová tvrzení o "sníženém obsahu alkoholu" či "energetické hodnotě" se mohou dočasně řídit národními předpisy.

Nařízení se nevztahuje na potraviny, které jsou konečnému spotřebiteli nabízeny k prodeji nebalené nebo se balí až v místě prodeje (čerstvé produkty jako ovoce, zelenina nebo chléb). Další výjimky se týkají ochranných známek.

Oprávnění do 7 měsíců

Ke zdravotním tvrzením na potravinám má být nutné oprávnění. Jelikož jeho získání může trvat až půldruhého roku, navrhl Parlament "zrychlené řízení", díky němuž by čekání na povolení mělo trvat nanejvýš 7 měsíců. EFSA má mít na vyřízení žádosti 5 měsíců; vyžádá-li si další podklady, prodlužuje se lhůta o 2 měsíce. Urychlení se ale nemá vztahovat na potraviny určené dětem. Rejstřík zdravotních tvrzení má výrobcům nových produktů usnadnit registraci podobných tvrzení.

Vitamíny, minerální látky a další přídavky do protravin

U nařízení o přidávání vitamínů, minerálních látek a některých dalších látek do potravin Parlament rozhodl, že vitamíny a minerální látky lze do potravin přidávat jen "ve formě biologicky přijatelné pro lidské tělo". Další schválené změny se týkají zejména výrobcem doporučené denní spotřeby.

Z českých europoslanců v rozpravě vystoupili Zuzana ROITHOVÁ a Ivo STREJČEK (oba EPP-ED). Oba k návrhu Komise tlumočili výhrady. "Jeho administrativní a finanční nákladnost neprospěje soutěži a zvýší ceny pro spotřebitele", prohlásila ROITHOVÁ. Návrh podle ní poškozuje malé a střední podnikatele, "pro něž každá nová byrokracie je překážku v podnikání a nahrává monopolizaci evropského trhu", dodala tato poslankyně za KDU-ČSL s tím, že "nákladně pořízené nutriční a zdravotní profily na obalech potravin samy o sobě neovlivní chování spotřebitelů a určitě nepovedou ke snížení nadváhy Evropanů či ke zlepšení jejich zdraví". Spotřebitel by podle ní spíše ocenil přehlednost a viditelnost informací o složení než hodnocení vlivu každé potraviny na zdraví.

STREJČEK poznamenal, že předložený návrh nebere vůbec v úvahu individuální volbu a individuální zodpovědnost. "Někteří lidé jsou tlustí a nepohybují se. Někteří lidé tloustnou a jiní hubnou", řekl s tím, že vinit z obezity firmy, výrobce, obchodní řetězce a vlády je příliš jednoduché. Znění předložené do druhého čtení podle tohoto poslance za ODS "poškozuje podniky, zvyšuje ceny pro spotřebitele a je zcela proti zdravému rozumu".

Zdroj: Evropský parlament

Kompromis o nutričních profilech

Parlament v jednáních s Radou EU nakonec prosadil řadu pozměňovacích návrhů z prvního čtení, s nimiž se členské státy v prvním společném postoji neztotožnily.

Největší spory vzbudily tzv. nutriční profily. Komise navrhla povolit výživová a zdravotní tvrzení jen u výrobků, které vykazují specifické nutriční profily ohledne obsahu tuku, cukru a soli. To Parlament v prvním čtení odmítl s tím, že pro zdraví je vyvážená výživa důležitější než obsah jediného výrobku. Členské státy Unie v Radě EU podpořily návrh Komise.

Ve smírčím výboru se v pozměněné podobě vrátil požadavek, že pokud výrobce označí výrobek za nízkotučný, musí obsahovat i méně cukru a soli. Podle nového znění lze tvrdit, že potravina je "nízkotučná" nebo obsahuje méně cukru či soli, pokud i jejich hladiny odpovídají danému výživovému profilu anebo výrobce na výrobku upozorní na jejich "vysoký obsah". Výživové profily má do roka stanovit Komise na základě údajů Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) v Parmě.

Datum vystavení: 21.5.2006