Tyto skutečnosti mají historický charakter, neboť již před více než 30 roky jsem napsal, že „není úroveň znalostí této problematiky v klinické praxi na žádoucí výši a osudy nemocných před stanovením konečné diagnózy bývají pestré" (1). Tento problém není specifický pro českou populaci. V USA vyplynulo z dotazníkové akce, jíž se zúčastnilo více než 1.600 dospělých nemocných s celiakií, že symptomy byly u těchto osob přítomny v průměru 11 roků před stanovením diagnózy, třebaže 85% respondentů uvádělo mezi příznaky průjem. Diagnóza byla stanovena bez průtahů jen u 52% nemocných a 31% bylo nuceno konzultovat dva nebo více gastroenterologů (2).

Anketa podobného zaměření s účastí 1375 českých respondentů (76% žen a 23% mužů) a zahrnující dětskou, dorosteneckou i dospělou populaci umožňuje zajímavé srovnání a přináší závažné výstupy. Zdravotní obtíže před stanovením diagnózy v trvání jednoho roku mělo 39% nemocných, po dobu 2-5 let 33% a delší dobu zbývající více než jedna čtvrtina nemocných. Příznaky byly střevního charakteru pouze u necelé jedné třetiny postižených (31%), výlučně mimostřevní příznaky udávalo 18% a smíšené (střevní i mimostřevní) 49% nemocných. Před stanovením diagnózy celiakie navštívila polovina respondentů (49%) 2 a více praktických lékařů, 23% nemocných vyhledalo 2 a více gastroenterologů a 54% postižených bylo pro své příznaky před stanovením základní diagnózy (tj. celiakie) v péči lékařů jiných oborů.

Tyto výsledky jsou alarmující a měly by se stát především předmětem pozornosti orgánů, které mají povinnost sledovat a pečovat o zdravotní a sociální stav populace. Kvalifikovaný odhad prevalence celiakie v České republice je 1:200-250, tj. 40.000-50.000 nemocných v celkové populaci. V současné době je však diagnostikováno a dispenzarizováno jen asi 10-15% nemocných. Cestou k zlepšení zdravotního stavu a kvality života celiaků a následně také k snížení finančních nákladů zdravotního a sociálního pojištění je cílený screening, časná diagnostika a terapie. Řešení tohoto problému ovšem předpokládá vůli k jednání, vzájemné pochopení a konsensus představitelů zdravotnických, exekutivních i zákonodárných institucí. Ministerstvo zdravotnictví dosud nevydalo alespoň formou metodického pokynu program „Cílený screening celiakální sprue", který připravila před svým zrušením v prosinci 2005 Komise MZ pro celiakální sprue, třebaže tento program prošel i vnitřním připomínkovým řízením na MZ a podporuje jej 15 odborných společností České lékařské společnosti. Cílený screening umožňuje odhalení velké populace dosud nediagnostikovaných nemocných celiakií a zahájení jejich léčby bezlepkovou dietou, která je v současnosti jedinou kauzální léčbou této choroby a nejlepší prevencí komplikací a přidružených autoimunitních chorob. Bohužel, zároveň je celiakie v České republice jedinou chorobou, při níž zdravotní pojišťovny nepřispívají postiženým ani částečně na kauzální léčbu, která je v případě celiakie finančně velmi náročná.

Literatura

1. Frič P et al: Malabsorpční syndrom. Stát zdrav nakladatelství, Praha, 1969, ss. 396
2. Green PHR, Stavropoulos SN, Panagi SG et al: Characteristics of adult celiac disease in the USA: results of a national survey. Am J Gastroenterol 96, 2001: 126-131

Prof MUDr Přemysl Frič DrSc, Interní klinika 1. Lékařské fakulty UK a Ústřední vojenské nemocnice, Praha

Datum vystavení: 20.11.2007