| Ingredience | Charakteristika |
|---|---|
| Žaludy | (Quercus spp.), Sladké jedlé plody, které se mohu používat celé, nebo rozemílat na mouku a vlákninu. Mají špatnou vaznost. |
| Mandle | (Primus amygdalus). Rozemleté, sladké jedlé mandle se mohou používat samostatně nebo v kombinaci s jinými druhy mouky. |
| Amarantová mouka | (Amaranthaceae). Amarantová mouka se vyrábí ze semen amarantu, má vysoký obsah proteinu a je tudíž nutričně vhodnou alternativou. Amarant je rovněž znám jako africký špenát, čínský špenát nebo sloní ucho. |
| Mouka z arrowrootu | (Maranta aruninacea, M. indica). Mouka se získává z oddenků marantovitých rostlin a používá se jako zahušťovadlo. Je bez chuti a aromatu. Při vaření se jemná mouka stává průhlednou, může nahrazovat kukuřičný škrob. |
| Artyčoky | (Cynara scolymus). Artyčoky se suší a rozemílají na mouku, která se může kombinovat s rýžovou moukou a ze směsi vyrábět pekařské výrobky. |
| Hnědá rýže | (Oryza sativa). Mouka se získává z neloupané rýže, takže má vyšší obsah vlákniny než mouka z bílé rýže. Má zrnitou texturu a slabě ořechovou příchuť. Má kompaktnější charakter a často se proto kombinuje s jinými ingrediencemi. |
| Pohanková mouka | (Fagopyrum esculentum). Mouka se vyrábí rozemíláním semen pohanky, má silně ořechovou příchuť, musí se proto kombinovat s jinými ingrediencemi, aby se příchuť zeslabila. Je známá rovněž jako bukvicová pšenice nebo turecká kukuřice |
| Kaštan | (Castanea dentate). Jedlé, sladké kaštany s hladkou slupkou se mohou rozemílat na mouku, která má ale špatnou vaznost. |
| Cizrna | (Cicer arietinum). Mouka z cizrny má silně ořechovou příchuť, může se ale používat samostatně. Je známa rovněž jako gram, besam nebo garbanzo flour |
| Kukuřičná mouka | (Zea mays). Mouka se získává rozemíláním kukuřice na jemný bílý prášek. Má nevýraznou chuť a často se používá v kombinaci s jinými ingrediencemi |
| Lněné semeno | (Linum usitatissimum). Semena starověké léčivé byliny se mohou rozemílat na mouku nebo se používají celá |
| Kudzu | (Pueraria lobata). Kořeny asijské rostliny poskytují škrobový prášek, který se může používat jakozahušťovadlo. Jedlé jsou rovněž listy a stvoly. |
| Luskoviny, bobovité | (Fabaceace). Čeleď bobovitých zahrnuje kupř. podzemnici olejnou, čočku, hrách, sójové boby, cizrnu aj. Mohou se rozemílat na mouku a kombinovat s různými dalšími ingrediencemi |
| Bramborová mouka | (Solanum tuberosum). Bramborové hlízy poskytují hutnou mouku se silnou bramborovou příchutí a aromatem |
| Bramborový škrob | (Solanum tuberosum). Jemný bílý prášek s neznatelnou bramborovou příchutí, která se ve finálním výrobku zcela vytrácí |
| Mouka z quinoi | (Chenopodium quinoa). Známá jako merlík chilský, pěstuje se již od dob starých Inků. Jako tzv. pseudocereálie se v tradičních jihoamerických výrobcích používá již více než 5 000 let. Je velmi dobrým zdrojem bílkovin |
| Ságo | (Cycas revoluta). Dřeň tropických dřevin cykasů obsahuje mnoho škrobu, který se získává ve formě kuliček (ságo), které se lisují se na mouku. Může se používat jako zahušťovadlo. |
| Sezam | (Sesamum indium). Semena se mohou rozemílat na mouku, nebo používat celá. |
| Mouka z čiroku | (Sorghum sp.) Mouka se získává rozemíláním čirokového zrna. Čirok je základní potravinou v Asii a Indii, kde se používá hlavně k výrobě plochého chleba |
| Sójová mouka | (Glycine max). Mouka ze sójových bobů má vysoký obsah proteinů, ořechovou příchuť, může se kombinovat s jinými druhy mouky na vhodnou alternativu běžných mouk. Má vysoký obsah tuku a proto snadno žlukne |
| Tapioková mouka | (Manihot esculenta). Poskytuje jemnou, téměř bílou mouku, která se získává z kořene |
| Mouka taro | (Colocasia esculenta). Mouka se komerčně vyrábí ze škrobového kořene tropické rostliny, je podobná tapioce |
| Bílá rýžová mouka | (Oryza sativa). Získává se rozemíláním leštěné (loupané) bílé rýže, má nevýraznou chuť a lehkou texturu. |
Agronavigátor ÚZPI
Datum vystavení: 23.6.2006
130 g bezlepkové mouky Schär B, 50 g bezlepkové mouky Jizerka, 30 g solamylu, 1/4 kávové lžičky xanthanové gumy
130 g bezlepkové mouky Schär B, 50 g bezlepkové mouky Jizerka, 20 g solamylu, 2 sáčky vanilkového pudinku, 1/4 kávové lžičky xanthanové gumy, 80 g moučkového cukru, 160 g Stelly (nebo jiného margarínu bez obsahu mléka), 1 kávová lžička citronové kůry, meruňková marmeláda
90 g bezlepkové mouky Schär B, 30 g bezlepkové mouky Jizerka, 30 g solamylu, 1/4 kávové lžičky xanthanové gumy, 60 g moučkového cukru, 100 g Stelly (nebo jiného margarínu bez obsahu mléka), šťáva a kůra z poloviny pomeranče, čokoládová pomazánka bez obsahu mléka (např. od firmy Rapunzel), čokoládová poleva, cukrové zdobení
